Text: Vilém Řiháček I Foto: Karolína Poláčková


Komentář kolektivu Cirkus C

Přestože používání biouhle tak či onak může zlepšit podmínky, za jakých dnes probíhá “výroba” živočišných produktů, nenechme se tímto uchlácholit v kritickém pohledu způsob, jakým jsou dnes chována zvířata. Dodáváním biouhlu nechceme podporovat krutý a neekologický způsob konvenčního chovu zvířat tím, že snížíme jeho ekologické dopady, zlepšíme zvířatům trávení a dáme mu tak “zelenou nálepku”. Tento náš článek berte, prosím, jako příspěvek k debatě o změně systému. Zároveň tímto vzdáváme velkou úctu všem, kteří již dnes k chovu zvířat přistupují s respektem a hledají ekologická a etická řešení.

Fakt, že přidání biouhlu vyvazuje toxiny z krmiva, by neměl vést ke snížení kvality krmiva, protože “biouhel to zvládne”. To, že například slepice díky biouhlu prokazatelně méně trpí chorobami, by nás nemělo odvádět od skutečnosti, že většina těchto nemocí je způsobena nepřirozenými podmínkami jejich chovu. Snižování produkce škodlivých plynů při trávení potravy s příměsí biouhlu by zase nemělo směřovat k úvaze o ještě masovějším chovu nebo úsporách na ventilaci prostor. Lepší konverze potravy může sice vést k efektivnějšímu využívání zdrojů a snížení ekologických dopadů chovu, ale neměla by sloužit k větším ziskům konvenčních agrokoncernů. A tak podobně.

Chov zvířat ve velkém je obecně eticky a environmentálně problematický. Pokud nejsme vegani, měli bychom se tedy orientovat na potraviny produkované s respektem ke zvířatům, krajině a životu vůbec. Volně pasená zvířata krmená kvalitní a přirozenou stravou budou zdravější a šťastnější i bez biouhlu.

Níže si ukážeme, že biouhel má své důležité místo v konvenčním i v ekologickém a respektujícím chovu. Používání biouhlu v chovu by ale nemělo být vedeno snahou ušetřit na krmivu nebo přejít na ještě intenzivnější způsob chovu nýbrž touhou zlepšit podmínky zvířat a snížit ekologickou stopu chovu.

 

 

 

Když přijde řeč na ochranu klimatu, nepatří chov hospodářských zvířat mezi premianty. Snad s výjimkou regenerativního způsobu hospodaření můžeme zemědělství považovat za významného producenta skleníkových plynů. Odhady se liší, ale podle konzervativního propočtu Evropské agentury pro životní prostředí je zemědělství zodpovědné za více než 10 procent celkových emisí CO2 v Evropské unii. Při započtení stopy všech vstupů včetně krmiv či dopravy se podle Greenpeace  toto číslo vyšplhá až na 17 % jen za živočišnou výrobu, což je více než všechna auta EU dohromady. Snaha o snížení těchto dopadů s použitím biouhlu má tedy velký smysl. Když připočteme blahodárný vliv biouhlu na zažívání čtyřnožců či pernatců, zlepšení jejich zdravotního stavu a lepší využití potravy, vypadá to, že chov zvířat se v budoucnu bez biouhle těžko obejde. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé aspekty blíže.

Kydání aneb biouhel v podestýlce

Jak bylo řečeno, biouhel může být užitečným pomocníkem při chovu hospodářských zvířat. On biouhel jde využít i u “nehospodářských” zvířat, jako jsou micky nebo gaučoví psi, pro tyto miláčky se z biouhlu vyrábí “kočkolit” do záchodových bedýnek nebo různé doplňky potravy. O tom si ale povíme někdy jindy.

Tedy, ať už chováte krávy, kozy nebo slepice, přidejte trochu biouhlu do podestýlky. Pomůžete tak svým milovaným zvířatům, nervózním sousedům s citlivým nosem i našemu společnému klimatu. Amoniak (česky čpavek) unikající z podestýlky může být totiž dost dráždivý a jeho dlouhodobé vdechování způsobuje dýchací obtíže. Amoniak tedy není žádoucí ve vzduchu, ale v něm obsažený dusík je velmi žádoucí v půdě (čpavek je koneckonců nejdůležitější surovinou pro výrobu průmyslových hnojiv). Vědci Henning Gerlach a Hans-Peter Schmidt, kteří se výzkumem biouhlu v chovu zvířat dlouhodobě zabývají, shrnuli své poznatky takto:

  • biouhel zadržuje plyny - zadrží například až 63 % dráždivého amoniaku ze slepičího trusu, obdobné je to s dalšími hospodářskými zvířaty

  • vododržnost - biouhel absorbuje vodu v množství pětinásobku vlastní váhy, váže tím tekutou fázi výkalů a zvyšuje tak čistotu zvířat

  • díky fixování živin a vlhkosti se v podestýlce méně množí patogenní organismy, oceníte méně much a plísní, zlepší se stav zvířecích pařátů, kopyt a paznehtů

  • vzhledem k výše zmíněnému se zlepší komfort a životní pohoda zvířat, což má pozitivní vliv na produkci

  • fixované živiny zůstávají v biouhlu a nejsou vyplavovány deštěm do podzemních vod nebo do nádrží, kde by jinak způsobovaly eutrofizaci

A jak na to prakticky? Přidejte tolik biouhlu, kolik odpovídá 5-10 % objemu běžně používané podestýlky, a promíchejte. Snížení zápachu podestýlky poznáte už po pár dnech od první aplikace biouhlu. Dobré je vědět, že přidání 15 objemových % je limitní, dále už se efekt nezvyšuje (ale ani neškodí, setkali jsme se i s úspěšným chovem na čistém biouhlu).

Při pokusech v podniku ArtiBiochar v americké Iowě se jim osvědčilo rozprostřít zhruba 4 litry biouhlu na 1 m2 podlahové plochy s ustájenými kravami, ovšem v článku neuvádějí počet kusů dobytka. Dávka řádově odpovídá našim zkušenostem, nicméně nebáli bychom se použít až dvojnásobek.

Použitý biouhel by měl být bez prachu. Toho lze sice v praxi stěží docílit, ale prášení lze eliminovat mírným zvlhčením (biouhel nesmí být ale v žádném případě mokrý). Nejlepší výsledky byly pokusně dosaženy s frakcí do 5 mm, což odpovídá našemu biouhlu Cirkus Quatrini. Slušně obstojí i náš surový netříděný Cirkus Normale.

 


Probůh, oni to i žerou!

Ano. I zvířata si myslí, že biouhel je prostě k sežrání. Černé kousky chroupou koně, krávy, prasata, ale nadrcené je zobou i slepice. Pomáhá jim to při trávení, zlepšuje se využitelnost potravy a navíc se zdá, že jim to prostě chutná. Možná vám připadá, že už to s těmi ódami na biouhel trochu přeháníme. Ale čtěte dál, uznáte sami, že nemáme na výběr.

Přidání 1 % biouhlu do žrádla zvyšuje tzv. účinnost potravy (poměr konverze potravy do produktu živočišné výroby - zejména se takto měří produkce mléka a přírůstky hmotnosti masných plemen). Velká metastudie (Schmidt et al., 2019) shrnuje, že u produkce kravského mléka se díky biouhlu zlepšila využitelnost potravy o 28 % a prasata měla zase o 11-20 % vyšší váhové přírůstky oproti kontrolnímu vzorku. U masných plemen hovězího skotu se zvětšily přírůstky v průměru o 15 %. V chovu koz byly zase při přidání 0,6 % biouhlu zaznamenány v průměru o 17 % větší přírůstky oproti kontrolnímu vzorku (Van, Mui et al., 2006).

Dobře prozkoumaný je vliv na zažívání slepic a kuřat. Pipky kousky uhle úmyslně zobou při běžném krmení, v jejich žaludcích jsou pak vidět oválné (opotřebované) kousky biouhlu. Drobné úlomky o velikosti prachu, které při tom vznikají, pak procházejí celým trávicím traktem slepic a končí v jejich výkalech obohacené o mikroorganismy i přebytečné plyny, jako je zmiňovaný amoniak.

S amoniakem je to vůbec zajímavé. Jde o celkem běžný produkt živočišného metabolismu. Je sice toxický, ale většina živočichů si vytvořila mechanismy, jak se amoniaku zbavit, ať již vyloučením nebo přeměnou. V útrobách zvířat se z amoniaku stane bezpečné amonium neboli hydrogenuhličitan amonný, což je běžná neškodná látka. Pokud je ale v potravě přítomen biouhel, dojde k navázání amoniaku, což přispěje k jeho přeměně a zabudování do aminokyselin, které jsou stavebními kameny proteinů. Odtud tedy ty zvýšené přírůstky při stejném přísunu potravy.

Asi není třeba zdůrazňovat “protiprdící” účinek biouhle. Stejně jako carbo medicinalis u lidí totiž obecně váže jakékoliv plyny. Velká studie na University of Nebraska (Freeman et al., 2019) prokázala, že produkce plynného metanu u krav klesá při použití 0,8 % biouhle v potravě o 18 procent, jiné studie hovoří až o snížení o 25 %. Pokud řešíte ochranu klimatu, pak asi víte, že právě produkce skleníkového metanu hovězím dobytkem je vráskou na čele všem ekologům. Použitím biouhle do krmiva lze tento klimatický hřích alespoň částečně odčinit.

 

 

Biouhlem proti jedům

Ve zvířecí potravě jsou bohužel běžně přítomné škodlivé látky plísňového původu, tzv. mykotoxiny. Biouhel snižuje riziko otravy zvířat různými škodlivými látkami a právě na mykotoxinech byla prováděna řada studií. Zmiňovaná metastudie (Schmidt et al., 2019) například ukázala, že 2 % biouhlu v potravě sníží dostupnost silně jedovatých aflatoxinů, které byly přítomny v krmivu, o 74 %.

Podrobně byl také popsán takzvaný efekt “vnitřní dialýzy”, kdy biouhel z krevní plazmy vyvazuje toxiny, které byly už dříve vstřebány například ze zmíněných plísní nebo nadbytku léčiv. Díky svému povrchovému náboji biouhel dále zlepšuje iontovou výměnu v trávicím traktu, což má opět dobrý vliv na imunitu a výkonnost zvířat.

Zajímavé výsledky přinesly studie zkoumající vliv biouhle obohaceného o různé probiotické a profylaktické přísady, jakou jsou bakterie mléčného kvašení (tzv. laktobacily), různé byliny a podobně. To si ale necháme zase na jindy.

Stručně - jak na to

Abychom to tedy nějak shrnuli:

  • biouhel přidávejte v množství do 10 objemových % do podestýlky jakýchkoliv zvířat od drůbeže přes ovce či kozy až po krávy či koně. Snížíte tak zápach a frekvenci výměny podestýlky, navážete tekutou fázi, zlepšíte následné procesy zrání hnoje a zlepšíte stav pařátů, kopyt či paznehtů zvířat

  • jako přídavek do krmiva můžete použít biouhel v množství od 0,3 do 1 % běžné denní dávky, dosáhnete tak lepšího zdravotního stavu zvířat a zvýšíte využitelnost potravy

  • není třeba zdůrazňovat (ale my to stejně zdůrazníme), že je třeba používat výhradně kvalitní biouhel. Pokud si nejste jistí vlastnostmi, nechte si udělat laboratorní rozbory podle předpisů, nechceme přece do zvířat dostávat škodlivé látky

Biouhel, který přijde tak či onak do kontaktu s hospodářským zvířectvem, je možné považovat za biouhel “nabitý”. Po běžném uzrání hnoje tak získáváte ultimátní hnojivo s dlouhotrvajícím účinkem, které má navíc pozitivní vliv na klima. Blahopřejeme!

Abychom byli fér, je nutné dodat, že výsledky vědeckých pokusů se zkrmováním biouhle se navzájem dost liší a naše znalosti jsou v tomto ohledu dosud omezené. Za pozornost ovšem stojí, že ani jedna z více než stovky dosud publikovaných prací na toto téma neprokázala žádný negativní vliv biouhlu na zdraví zvířat a to ani v případě nesmyslně vysokých dávek 10 i více procent z objemu potravy.

Lze tedy říci, že i když nevíme přesně, jak moc biouhel zvířatům prospívá, zcela jistě jim neškodí. Navíc tím ukládáme uhlík a pomáháme klimatu.